PARTNEŘI
Kotva
Aktuality
TŘÍDNÍ SCHŮZKY
5.1.2021

Třídní schůzky proběhnou prostřednictvím emailové korespondence (stejně jako v 1.čtvrtletí) od 14. 1. 2021. Třídní učitel rozešle zákonným zástupcům a zletilým žákům hodnocení chování a prospěchu z jednotlivých předmětů na základě podkladů od jednotlivých vyučujících.

ZMĚNA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
21.9.2020

Probíhá změna informačního systému. Nově od 28.9. bude škola používat informační systém Edupage. Veškeré informace o přechodu na nový systém byly zaslány prostřednictvím stávajícího systému skolaonline.cz. V případě jakýchkoliv dotazů se obracejte na pana Branda na brand@gbc-pcssou.cz nebo na 734876483.

 
 
Gymnázium bratří Čapků

 
 
Ověřená firma
Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední odborné učiliště s.r.o. - idatabaze.czGymnázia - idatabaze.cz
 
 
Mapa webu
A
A
A

Výstava DOX - Centrum současného umění

Vloženo: 5.6.2019 | Autor: Celko | Zobrazeno: 408x
Centrum současného umění DOX představilo pro žáky Gymnázia bratří Čapků a Prvního českého soukromého SOU unikátní výstavy interpretované předními českými umělci v širokém multimediálním rozhraní. Představeny byly žákům projekty architektky Evy Jiřičné, která svým soudobým přístupem k architektuře vytvořila zcela specifický vyčištěný styl inspirovaný funkcionalismem, konstruktivismem a především minimalismem. Výstava obsáhla v galerii DOX celá dvě hlavní výstavní patra, kde autorka představila celou škálu svých realizací jak u nás, tak v zahraničí. Hlavní galerie byla pojata jako typický architektonický prostor, ve kterém se žáci seznámili se všemi architektonickými projekty v rámci grafických instalací. Součástí celého konceptu, pak byly autentické výpovědi autorky na projektovém plátně, kde v rámci rozhovoru interpretovala význam architektury pro prostředí urbanismů a úskalí, kterými si prošla v rámci realizace jednotlivých interiérů, ale i celých staveb. Prostor byl doplněný o monumentální skleněné schodiště vytvořené pro interiér pařížské pobočky sítě obchodů Joan & David v roce 1994, které obsahuje specifický samonosný patent dané konstrukce vzniklý právě v režii Evy Jiřičné. Vznikla tak prostorová hra, která umocňuje, jako při každé výstavě v DOXU, propojení všech smyslů vnímatele s cílem pochopit složité životní příběhy významných umělců. Horní část této výstavy pak doplnily dokonalé modely většiny tipů staveb, kterými se Eva Jiřičná zabývala. Každá část výstavy je pak didakticky vysvětlena formou textu na velkoformátových samonosných panelech. Intelektuální přesah dané výstavy mohou žáci vnímat z očí autorky a slov vyřčených, kde mnozí z nás pochopí, že stát se významnou osobnosti v těchto kreativních odvětvích znamená, že jim musíte bezmezně věřit, a že se to pro každého autora a ne jen pro Evu Jiřičnou musí stát životní filosofií. Jen pak je možné vytvořit kvalitní architektonický koncept, který bude konkurence schopný v mezinárodním měřítku. Eva Jiřičná to dokázala ve spektru především mužské společnosti architektů a i z tohoto důvodu jí ti nejvýznamnější, jako je britský architekt Richard Rogers, vzdali hold.

Centrum současného umění DOX je nevýznamnější současnou galerií a i proto si udržuje nejlepší úroveň vystavovaných projektů. Koncepce této galerie, její struktura byla od začátku koncipovaná především pro aktuální umělecké projekty. Žáci se mohou v galerii volně pohybovat a dokonce se i ztratit. Je to účel projektantů Dvořák a partneři, s.r.o., jak proniknou více do uměleckého způsobu myšlení či jejich osobních světů. Industriální povaha galerie, její trasování a labyrint jejího prostoru pak umožňuje hlubší prožívání onoho světa.

I s tímto faktem galerie DOX přistoupila k prezentaci dalšího mladého umělce. Poskytuje absolventům uměleckých škol a laureátům českých cen, například Michala Ranného či Jindřicha Chalupeckého zázemí, které je nutné jako typ startapu se prezentovat, nejen z důvodu motivace pro další činnost, ale i způsob jak se etablovat na současném uměleckém poli. Kryštof Kaplan ve svém projektu „Tenze“, představuje v galerii scénické hry formou objektových instalací, a je přesným důkazem toho, jak umožnit mladému člověku vytvořit ve spolupráci s galerií magický prostor tak, aby jeho objekty zasáhly naše studenty a vtáhly je do sémantické hry. Dle mého názoru je doslova epická. Znervózňuje svou naléhavostí a zároveň nedefinovatelností. Jedná se o temné objekty akcentující lidské životy. Je to metafora k pomíjivosti našich životů, ale zároveň i k jejich důležitosti. Kryštof pracuje s běžnými předměty, vytváří téměř kinetické instalace s patinou časového stáří. Interpretuje vztahy mezi klidem smrti a dynamikou života. Pohybuje se mezi nimi či na jejich okraji. V jednu chvíli je to děsivé prozření našeho já a ve druhé chvíli si uvědomujeme důležitost životních detailů. Používá surový, nalezený a zkázou prošlí materiál, který evokuje pro mne mnohdy utrpení a pomíjivost dnešních životů. V instalacích používá uzavřené prostory a pojmenovává je názvy na první pohled ironickými. Série oken vyvolává pocit tíhy, ale i lehkosti plastičnosti, hebkosti, ale svou hnilobnou podstatu nezapírá, ba naopak se proti nám vzdouvá jako napnutá plachetnice z železného rámu rustikálního okna. Instalace těchto obrazo-objektů ve mně evokuje tlak veřejného prostoru skrze poslední zdevastovanou pojistku Kaplanových oken. Pro žáky byla tato výstava jistě tím emočně nejvypjatějším dialogem mezi jimi a uměleckým dílem.

Takto významně dokáže prezentovat galerie mladé umělce, kteří teprve začínají svou uměleckou dráhu. Celý koncept výstavních realizací je pak uzavřen výstavou „DATA MAZE“, tzv. datové bludiště, která je postavená na klíčových letech, které se stávají v internetovém věku drobnými revolucemi. Výstava je vyloženě didaktická a pracuje s typickým chronologickým vývojem. Vhled do problematiky je dokázán skrze současný software.

Součástí stálé expozice galerijního provozu je pak totální instalace přirozené architektury mezi dvěma nosnými funkcionalistickými kubusy galerie, která je představena vzducholodí „Gulliver“ současného významného architekta Martina Rajniše. Jedná se o prostor, využívaný jako přednáškový sál či literární prostor využívaný k autorskému čtení spisovatelů a básníků.

 „Stavba, svým tvarem trochu připomínající třeba torpédo, doutník, ale především legendární vzducholoď Hindenburg, odkazuje k touze cestovat do neznámých krajin a světů. Proto si vysloužila jméno Gulliver podle fantastického cestovatele. Když se pozorně podíváte, zjistíte, že míří čumákem dolů, takže nevzlétá, ale přistává.“ Žáci jistě v prostorách vzducholodi pocítili touhu odprostit se od banalit současného světa, aby tak každý mohl jednou za čas odlétnout do svého surrealistického snu.

Text: Mgr. Filip Papoušek